úterý 17. dubna 2012

Skica sléz lesní a nové pastely (!)


Dnes obrázek ze skicáku - polní kvítí :) sléz lesní. Na této skice jsem si vyzkoušela moje nové pastely...už chvíli jsem si chtěla pořídit novou sadu pastelů, abych doplnila paletu. Většinou si dokupuju pastely po kusech těch barev, které mi dojdou,ale teď už to chtělo větší nákup jsou to "Kohinoorky" extra soft - zatím mi tato značka stačí, i když na trhu samozřejmě jsou k mání i mnohem dražší značky např. Rembrandt...Tyhle soft jsou mnohem měkčí než mé původní, a tak se s nimi velice lehce maluje. Mám z nich velkou radost jak o vánocích :) a včera jsem místo skicování jen třídila pastely a "oloupávala" ochranný obal z jednotlivých pastelů. Moje modrá Eliša přišla mým pastelům doslova na chuť, protože ji dlouhé proužky papírků s pastelovým práškem velice zaujaly a neustále mi je kradla z koše a musela jsem ji krotit, aby je nepojídala - je to vyjímečně umělecky založená kočka, která mi v mém pracovním koutku kdykoliv asistuje, a když nedohlíží na tvorbu, tak spokojeně spí. Koupí nových pastelů konečně dosáhnu toho, že budu mít stejnou paletu jak doma, tak v ateliéru a nebudu muset přenášet neustále pastely sem a tam, jako kočka koťata :-D.

Dnes se chci mimo jiné podělit o moudra Wasila Kandinského z jeho Knihy O duchovnosti v umění:
"V otázkách umění teorie nikdy o praxi nerozhodovala, ale právě naopak. Hlavně v počáteční fázi závisí vše na citu. Správné řešení nalezneme většinou citem. Základní kompozici je sice možné zkonstruovat pomocí teorie, ale vždy pak ještě zbyde ono navíc, v čem je obsažena skutečná duše tvůrčího činu (a taky její podstata), a to nelze teoreticky vymyslet ani zkonstruovat. Umění působí na city, a jeho působnost je proto na citech také založena. Byť bychom dosáhli sebedokonalejších proporcí a odměřovali a vyvažovali sebepřesněji, nikdy nedosáhneme správného řešení pouhým intelektuálním kalkulem nebo deduktivní úvahou. Dokonalé proporce totiž vypočítat nelze a dokonalá vyváženost prostě nikde ve světě neexistuje. Jednoduše proto, že neexistují někde vně umělce, mimo něj, ale jsou jeho součástí. Můžeme jí říkat například smysl pro míru nebo umělecký instinkt - jsou to tedy schopnosti vrozené, které je možno pěstovat a šlechtit až do podoby zjevení."
"Univerzální génius Leonardo da Vinci vytvořil jakýsi systém či stupnici barev odměřovaných podle množství, jež se vejde na lžíci. Tímto způsobem mělo být dosaženo harmonie v podstatě mechanickými prostředky. Jeden z jeho žáků, který se tímto postupem velmi soužil, se v zoufalství nad svým nezdarem obrátil na svého kolegu s dotazem, jakým způsobem postupuje Mistr. "Mistr sám tak nečiní nikdy", zněla odpověď."
:-D No krásný příběh, ne?

Nové pastely a barvy jedna báseň :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za návštěvu a komentáře!
Thank You for your visit and comments!